Petr Pochop

Petr Pochop

Co miluju na D21? Název a svobodu.

Kdybych nebyl herec, byl bych: Storno-herec, hlemýžď, hrobník, nebo spisovatel, topič, tramvaják…

Každý divák by měl… chodit do Divadla D21.

Co se mi honí hlavou, než vstoupím na scénu: Záleží na mnoha okolnostech – zda hraju Ferdu, Krogstada, Gullivera, Čuperu nebo Pejska…, zda jsem se vyspal dobře, či nikoliv atp.

Ferda: Do „pr…e“, nestíhám! Já ten zadeček ještě nemám, nasadil jsem si ho obráceně, „ku..a“, počkejte na mě, dělejte něco, je tam díra, já tam ještě nemůžu jít, tykadla – uf… dobrý, jdeme…
Krogstad: … bože, ta než se vykecá… jak to tam bylo v tom textu… triáda: „odhodlávala, uvažovala, pomýšlela…“ Jo, dobrý, je to tam… klep, klep, klep… „Vy? Co mi chcete…“
Gulliver: … ta podlaha je ale studená a tvrdá… Už jde? Jak mrtvej? Ty jestli do mě kopneš, tak kopnu já do tebe. Ticho, jo, už pije, už to bude – už! :-)
Čupera: „Hlavně aby nepoznali, že jsem nalitej…“

Ovšem důležité je ty postavy neprohodit, to je má noční můra…

Pejsek (se Stelou pod peřinou):
Stela: Už?
Já: Já nevím.
Stela: Jsou nějací tiší.
Já: Padá mi polštářek… Chróp ší.
Stela: Drž pořádně tu peřinu… ší.
Já: (jo to už vlastně hrajem)

Větší rozhovor s Péťou

 

Představení

Amerika, Benešův posel, BETLÉM aneb Komedie o narození, Kapesní povídky, Král Ubu, Na smrt, Pěna dní, Spalovač mrtvol, Tartuffláž, Válka s mloky, Zločin a trest