DENÍK ZE ZAVŘENÉHO DIVADLA - PREMIÉRA BEZ DIVÁKŮ

SPALOVAČ MRTVOL (* 21. 9. 2020 – + 26. 11. 2020)

Dnes máme premiéru. Kdyby bylo všechno, jak má být, dnes bychom se věnovali rituálům jako je výroba či horečnaté shánění tzv. zlomvazek*, sčítání čárek za herecké nápady, příprava občerstvení, poslední opakování textu a zjištění, že už je to zbytečné, úprava zevnějšku… Někdo v den premiéry uklízí celý byt, aby se odreagoval. Nervozita by stoupala a stoupala, my bychom nedokázali myslet pomalu na nic jiného než na večer… Směsice těšení a obav, radostná, někdy lehce hysterická atmosféra by ovládla divadlo. Vykukovali bychom z oken do dvora, až se objeví první divák. Předávali instrukce ohledně vstupenek svým nejbližším a omlouvali se jim, že se jim nemůžeme plně věnovat, jelikož „už musíme dozadu“ (myšleno do zákulisí).

Režisér usedá do hlediště s pocitem nově nabytého odstupu i mírné bezmoci. „Už je to jejich.“, říká si. Už do toho nemůže zasáhnout.

Jenže dnes všechno jak má být nebude. Nebudete tu vy, naši diváci.

Premiéra to bude podivná, možná i trochu smutná a především absurdní, jak jen divadlo bez diváka může být. Ale protože každé úsilí – to tvůrčí nevyjímaje – musí mít nějaký vrchol a svůj jasný cíl, dnešní premiéra se uskuteční i bez vás. V hledišti budou jen ti, kdo tam seděli během zkoušek, ale už si nikdo nebude psát připomínky, hezky se na to oblečeme i ten zlomvaz si popřejeme… a především se na vás budeme strašně těšit.

Hercům a technikům to celé premiérou vlastně začíná a tvůrčímu týmu končí. Takže je to vždy emotivní okamžik. Režisér a spol. jsou smutní, že ten “letní tábor” končí anebo se jim naopak uleví, že to mají za sebou. To však naštěstí není náš případ. Navíc se můžeme těšit na oprašovací zkoušku** a skutečnou premiéru s vámi, našimi skutečnými diváky! (Mimochodem, na našem Facebooku dnes můžete soutěžit o poukaz na premiérové vstupenky.)

Nyní dovolte v intencích Spalovače malé rozloučení: Vážení pozůstalí, vzdejme společně poctu dnes zesnulému zkoušecímu procesu Spalovače mrtvol. Ať odpočívá v pokoji.

* Zlomvazka je malý dárek, jedlého či upomínkového charakteru, kterým se divadelníci obdarovávají v den premiéry společně s přáním „zlom vaz“ (anglicky „break a leg“). Přát někomu před premiérou hodně štěstí by totiž mohlo přinést naopak smůlu. Za zlomvazky se nikdy neděkuje! Odpovídá se většinou „Čert tě vem!“, přičemž tento idiom má i ostřejší varianty.

** Oprašovací zkouška je v podstatě velmi podobná generální zkoušce a koná se vždy, když se inscenace delší čas nehraje, např. po divadelních prázdninách, po návratech z mateřské a nově také po vládních opatřeních. Inscenace se “oprášením” dostane opět do formy a může směle před diváky.

Kam dál? Chcete ZPĚT NA BLOG nebo si radši dáte DALŠÍ ČLÁNEK?