Nora - Domeček pro panenky

J. P. Kříž : Xantypa, 04. 03. 2013

Úděl nových divadel není krásný. I když jim jistě všichni přejí “ať se podaří, co se dařit má”, poupatům našim. v žádné jiné evropské zemi se kultura neocitla na tak děsivé vedlejší koleji a ještě s přepřažením do vagonku úzkokolejky. Přesto se mladí lidé obdivuhodně pouštějí na nejistý led sotva zamrzlého a stejně chudobného rybníku, z něhož už všechny kapříky vybrali tatové a jejich kmotři. Za všechny blouznivce (olomoucká Tramtarie, brněnský Buranteatr atd.) pražský člen rodiny chuďasů – Divadlo D21. A z jeho kousků pro dospěláky i pro děti (Gulliverovy cesty, R.U.R., 1984, Kytice, Fimfárum, Tři veteráni aj.) je tipem číslo jedna NORA. Interpretovaná v krásném kontrastu bílé scény a rekvizit s černými a barevnými skvrnami kostýmů, akcentujících závažnost osudových rozhodnutí. Starý příběh o počátcích ženské emancipovanosti není veden ani závažně ani dramaticky, ale spíš groteskně, takřka zvesela. Tak třeba nenapravitelný žertéř dr. Rank se provtipkuje až k smrti. Ženská režijní ruka má na svědomí, že třeba Nořin manžel Torvald Helmer je směšný (stejně jako zdeptaný zastánce tradiční role ženy, za všech okolností povinné následovat muže, v dávné televizní debatě Alexandry Berkové a Ester Kočičkové).

Více o představení Nora - Domeček pro panenky