Nora je hrdinkou!
Martina Černá : Kultura21.cz, 15. 12. 2012
Již za pár dní, v úterý 18. prosince, se uskuteční divadelní premiéra klasického dramatu od Henrika Ibsena. Divadlo D21 představení pečlivě připravuje několik měsíců a Kultura21 se doslova pár dní před očekávanou událostí podívala do divadla a s režisérkou projektu Terezou Karpianus si o divadelní hře popovídala!
Bude se nějak vaše Nora lišit od originálu?
Ne. Spíš jsme škrtali, bez škrtů by to nešlo. Myslím, že jsme škrtali ještě poměrně málo. Ale pořád to zapadá do toho klasického zpracování.
Diváka tedy nečekají žádné převratné změny?
Ne a všechno, co mě převratného napadalo, tak postupně odpadalo a zůstalo to docela věrné tomu originálu a té myšlence. Nora má vlastně několik konců, zásadní dva. Jeden je originální a druhý je dělaný pro berlínskou reprízu. Tam Nora zůstává u manžela. Říkala jsem si, že by bylo zajímavé nějak udělat oba dva konce, dobře to zkombinovat, ale nakonec jsem se rozhodla, že to budeme dělat tak, jak to napsal původně Ibsen. Nora zkrátka odejde.
Jak vás vůbec napadlo tohle drama?
Téma této sezóny je Prachy, moc a sláva a já jsem dostala od uměleckého šéfa najít nějakou klasiku. Říkala jsem si, že by to měla být nějaká stěžejní věc pro evropské drama. A Nora je hodně o penězích a hodně o moci. O moci nad rozhodnutím, o moci nad osobním životem. Ta hra mě strašně evokovala vlastně už na škole a přijde mi úplně fascinující, že je docela stará. Je docela stará, a přesto je pořád nějakým způsobem nepřijatelná, tím, že Nora opustí manžela. I proto je hodně dalších eventuelních co se stalo „když Nora opustila manžela“. Je to něco živého, proto mě to zaujalo. Myšlenka je, jestli člověk tedy může opustit něco, co budoval hodně let.
Je pro vás Nora tím pádem hrdinkou?
Ano, je.
Které její vlastnosti obdivujete?
Ono to záleží na interpretaci. Dá se to interpretovat tak, že je hrozně rozmarná a hodně podléhá tomu, co zrovna teď prožívá, a že nemá úplně rozmyšlené životní strategie. Takže by se i ten její závěrečný odchod dal interpretovat tak, že jí zrovna přelítlo něco přes nos. Ale myslím si, že to tak není a tohle je strašná odvaha, vzdát se nějaké dosavadní identity, vystoupit z nějakého kolotoče nebo mechanismu. To je věc, kterou obdivuju na lidech. Když dokážou říct ‚tak a dost‘.
Vy jste naťukla to, že i v současné době mají lidé problém s originálním koncem. Jaké očekáváte po představení reakce od mužské části publika a od ženské části?
Já si myslím, že na jevišti je to úplně v pohodě, když opustí manžela. Většina lidí to zná, oni to čekají, takže jim to asi tak nepřijde. Ale víc mě pak zajímá, když se to stane někomu v okolí. To mi přijde mnohem zajímavější, ta reakce. Jestli člověk má to pochopení pro tu ženu, nebo postavu v nějakém reálném světě. Úplně bych to nedělila na to pohlaví, protože záleží na životních zkušenostech, na povaze. Člověk, který nemá děti, se na to bude dívat úplně jinak, než člověk, který děti má.
Více o představení Nora - Domeček pro panenky
