IGNÁC V POPELNICI #4 / Náplň prázdnin

Tak jsem se prázdninově rozkroužil nad divadlem a sledoval to hemžení. Sice nehrajeme ani nezkoušíme, o zahálce ale nemůže být řeč. Dodělávají se všemožné resty, zběžně se poklízí (kvůli pronájmům sálů i obecně) a za chvilku je pořádek zase ten tam, bude se drobně opravovat, pracuje se na grantových žádostech, tedy na uzavírání těch minulých i podání těch budoucích, vymýšlí se, jak dostat divadlo z bryndy a co udělat do budoucna jinak… zkrátka čas prázdnin není časem prázdného diáře pro nikoho, kdo v D21 obývá kancelář nebo řekněme „produkci”. Moji svěřenci (tedy svěřenkyně a jeden svěřenec – můj zachránce z popelnice) si to zpříjemňují, jak jen to jde. Tu zmrzlinou, tu pivem či vínem, tu výletem, jindy bláznivou (letní) láskou. A protože oni i tu práci vlastně milují, a to bez ohledu na to, jak otravné některé administrativní úkony můžou být, tak to vlastně prázdniny jsou, i když poněkud pracovní. Příští týden bude výjezdní zasedání neboli tzv. koncepční soustředění tvůrčího a produkčního týmu. Nevím, jestli mě přizvou, ale pokud ano, rád vám opět podám zprávu. A pak už hurá na Jiráskův Hronov. 
Lovu zdar!
Váš Ignác