Hana Mathauserová: DUŠE V ZRCADLE

Nemám ráda zrcadla. Zrcadlí si, co je napadne nebo co vidí a nás pak nutí tomu věřit. A přitom mají moc nejenom zrcadlit, ale

i převracet, nafukovat, deformovat, upravovat a výjimečně i zkrášlovat. Kdo se v tom má vyznat?

No a pak duše a zrcadlo. To už je úplný nesmysl. Nebo ne? Copak můžeme duši postavit před zrcadlo? Můžu vlastně jen tak duši

vypustit? Povznést? Zrcadlit? A zase ta divadelní magie, svět za zrcadlem, v nás samých. V divadle je možné všechno! Zrcadlení

duše vede k poznání, pochopení, přijetí, objevení. Je to nekonečný příběh od počátků po nedozírné konce.

Jinými slovy, pojďme se společně divit tomu všudypřítomnému zrcadlení. Příběhů, hladin, odlesků a skrytých zákoutí. Nemusíme

tomu věřit, stačí být toho součástí a nechat se nést. Když zhasnou světla v hledišti, zazrcadlí se naše životy na jevišti. Strach ze

sebe sama je ten tam a my nahlížíme do hloubi své duše, do vlastních skrytých tužeb, strachů a nadějí, na naše dvojníky, prožívající

naše vlastní dilemata, selhání a vítězství. A když se hlediště opět rozjasní, cítíme se silnější, zkušenější a neohrožení. A připravení

bojovat se světem, jehož pokřivené zrcadlení nás už nerozhází.

Pusťme své duše k zrcadlům a choďme do divadla.

Hana Mathauserová

ředitelka a herečka D21